Jazykové kompetence a jazykové dovednosti jsou pojmy, které spolu úzce souvisejí, ale nepředstavují totéž. Jazykové kompetence jsou často chápány jako komplexnější a holističtější a zahrnují širší kombinaci znalostí a dovedností. Naproti tomu jazykové dovednosti jsou specifické schopnosti a dovednosti pro konkrétní účely při používání jazyka.

Jazykové kompetence

Jazykové kompetence se vztahují k celkové schopnosti nebo způsobilosti používat jazyk efektivně, a to v různých kontextech. Zahrnují širší škálu schopností a znalostí než jen praktické dovednosti používání jazyka a rozšiřují tyto dovednosti o porozumění jazykovým pravidlům, kulturním odlišnostem a sociálnímu kontextu. Dělí se do čtyř hlavních kategorií na lingvistické kompetence, pragmatické kompetence, sociolingvistické kompetence a strategické kompetence. Pohodlně se usaďte, projdeme si ve zkratce všechny.

1. Lingvistická kompetence

Tyto kompetence zahrnují znalosti o “jazykové stránce”. Jde o všechny vědomosti a dovednosti, které víte o tom, jak daný jazyk funguje, o jeho gramatice, slovní zásobě včetně tvorby slov, pravopisu a o zvucích (fonologie) a výslovnosti.

2. Pragmatická/Diskurzní kompetence

Diskurzní kompetence souvisí s konkrétním používáním jazyka. Zabývá se porozuměním a tvorbou textů (i mluvený text je text) na úrovni poslechu, mluvení, čtení a psaní. Tato kompetence určuje, jak plynulý a “přirozený” je výsledek komunikace.

3. Sociolingvistická kompetence

Sociolingvistika odkazuje na sociokulturní pravidla používání jazyka. Zabývá se schopností studentů zvládat různé sociální situace a témata. Jinak řečeno – jde o schopnost použít vhodné gramatické formy a slovní zásobu v různých kontextech.

4. Strategická kompetence

Poslední jazyková kompetence se týká kompenzačních strategií v případě obtíží. Určuje, jak dobře si mluvčí poradí v situacích, ve kterých nějaké znalosti chybí, např. jestli použije referenci, gramatickou či lexikální parafrázi, žádost o opakování nebo objasnění, nebo žádost o pomalejší řeč.

Jazykové dovednosti

Jazykové dovednosti jsou specifické schopnosti nebo dovednosti v používání jazyka pro konkrétní účely. Jde tedy spíše o praktické využití jazyka v komunikaci. 4 základní dovednosti zahrnují mluvení, poslech, čtení a psaní. Následně rozeznáváme další související schopnosti, jako je výslovnost, osvojování slovní zásoby a používání gramatiky, bez kterých by využití těch základních nebylo možné. Fungují jako med – všechno s nimi jde hladce a jsou neoddělitelnou součástí komunikace.

1. Pasivní dovednosti

Do pasivních dovednosti patří čtení a poslech. Jako pasivní je označujeme proto, že nám jejich aplikace umožňuje přijímat již vytvořený text. Při poslechu a čtení jsme postaveni do role “pasivního” přijímatele a vykonávame kognitivní funkci “dekódování” existujíci zprávy.

2. Aktivní dovednosti

Opakem pasivních dovednosti jsou dovednosti aktivní, konkrétně psaní a mluvení, jejichž pomocí jsme schopní aktivně vytvořit něco nového a “zakódovat” myšlenky do zpráv, které přijímají jiní.

3. Tmelící dovednosti

Konkrétně jde o gramatiku, slovní zásobu a výslovnost. Do této kategorie je možné zařadit i povědomí o kultuře a reáliích. Tyto dovednosti nám umožňují naplno využívat potenciál kódování a dekódování zpráv.


Další články: