Oboznamte se s 5 strategiemi, které vám pomohou maximalizovat vytváření nových dlouhodobých vzpomínek a jsou užitečné při učení se cizího jazyka. Toto jsou základní principy paměti, které by měl znát každý, kdo se chce učit efektivně.

1. Porozumění a kontext

Určitě jste si této zásady všimli sami – zapamatování je snazší, pokud rozumíte zákonitostem daného “předmětu”. Tento přístup je opakem bezmyšlenkovitého memorování a vysvětluje, proč je v jazyce třeba nejprve zvládnout základy, jako je abeceda a výslovnost jednotlivých hlásek.

Učení v souvislostech usnadňuje pochopení a uložení nových vzpomínek do stávajících tematických celků, které se tímto způsobem rozšiřují. Rozšiřování existujících schémat je přirozeně snazší proces než vytváření zcela nových.

2. Zapojování smyslů

Jak jsme již vysvětlili v článku o efektivních metodách výuky cizího jazyka – čím více smyslů aktivujeme, tím větší je pravděpodobnost zapamatování. Nejpoužívanějšími smysly jsou zrak a sluch. Snažte se do učení zapojit co nejvíce smyslů současně.

3. Zapojování emocí

Smysly fungují na úrovni vnímání, ale je možné jít ještě hlouběji a propojit zapamatování s úrovní prožívání. Propojte smysly s obrázky (ne slovy) a obrázky s konkrétními zážitky (emocemi). Může se jednat o stávající zkušenosti, na které nové poznatky “nabalíte”, nebo o zcela nové zkušenosti, které si vytvoříte přímo při učení.

4. Cílené opakování

Pokud předpokládáme, že se slovo naučím, když si ho 10x zopakuji, co bude efektivnější – říkat si ho 10x za sebou, nebo s odstupem? Lidský mozek funguje jako sval v těle – pokud ho přetížím, dočasně odmítne fungovat, dokud se jeho síla nezregeneruje. Nejlepší regenerace je spánek – během něj se totiž vzpomínky ukládají. Krátké a časté epizody učení jsou vhodnější než dlouhé a sporadické. Prodlužujte intervaly opakování a rozložte učení v čase – to je podstata metody spaced repetition system.

Ve velmi zjednodušené verzi můžete postupovat takto:

  1. definujte a zapište si jednu informaci, kterou se chcete naučit, zkuste si ji zapamatovat
  2. zapakujte si ji následující den, podařilo se? jestli ano, přejděte do bodu 3, jestli ne, opakujte zase zítra
  3. zopakujte si ji o týden, podařilo se? jestli ano, přejděte do bodu 4, jestli ne, vraťte se do bodu 2
  4. zopakujte si ji o měsíc, podařilo se? jestli ano, přejděte do bodu 5, jestli ne, vraťte se do bodu 3
  5. označte si informaci jako naučenou a uložte ji do své kartotéky, abyste se k nim mohli v případě potřeby později vrátit

5. Množství kognitivní energie

Při opakování (písemně nebo nahlas, nejlépe obojí) vždy vylovte vzpomínku z paměti. Nečtěte si je, ale vzpomínejte. Ke čtení se uchylujte pouze v případě, že si požadované informace za žádných okolností nemůžete vybavit. Ano, je to náročnější, ale o to účinnější – právě tato extra kognitivní energie, kterou při opakování vynaložíte, bude mít vliv na to, jak rychle a efektivně se budete učit.

Co s tím teď?

Teď tedy víme, jak důležité je porozumění a kontext, dále že bychom měli aktivovat co nejvíce částí mozku na smyslové a emocionální úrovni v krátkých opakujících se intervalech, a že bychom se měli spíše vzpomínat, než číst.

Jedním ze způsobů, jak může samouk aplikovat všechny tyto principy, je použití indexových kartiček (flashcards), např. přes aplikaci Anki nebo jako fyzické kartičky. Můžete se tak seznámit se základy, jako je abeceda a výslovnost, ale také s novou slovní zásobou, gramatikou nebo kulturními fakty. Samotná kreativní tvorba karet napomáhá učení do té míry, že je někdy pro zapamatování zcela dostačující.

Pro udržení intervalového opakování je však nezbytné se k němu zavázat a každý den se k němu vracet, i když jen na několik minut.

Druhou magickou metodou učení je tvorba a průběžná revize myšlenkových map (mind maps). Umožňí utřídit si myšlenky, vizualizovat si je, kategorizovat a vidět projopení mezi koncepty.


Další články: