May 20, 2024
Mnoho lidí se chce naučit cizí jazyk, ale co to přesně znamená? Jak zjistíte, jestli jste se ho už naučili nebo ne? Jestli máte jazykového lektora, jak identifikujete moment, kdy už ho/jí nepotřebujete? A když se nad tím pořádně zmyslíte, řekli byste, že už umíte česky?
Jak dlouho se učíme jazyk?
Jazyk je dynamický systém, který se v čase mění a reflektuje dění ve společnosti jako jsou nové trendy a vynálezy. Například dnes zná snad každý význam slova lockdown, ale před pandemií Covidu tomu tak nebylo.
Kromě toho je každý z nás individuál a má svůj vlastní způsob vyjadřování, který se rovnež mění v čase a zohledňuje rozvoj samotného řečníka. Tento specifický způsob užití jazyka, který je vlastní jednému člověku, se nazývá idiolekt a vyobrazuje jeho jedinečný výběr a použití slovní zásoby, výslovnosti, gramatiky a skladby vět. Rozdíly mezi jednotlivými mluvčími toho samého jazyka a nářečí jsou tak velké, že v rámci oboru forenzní lingvistiky je možné vyjadřovací návyky použít jako důkaz k identifikaci zločince.
Idiolekt se ale mění. Výzkumy ukazují, že slovní zásoba má tendenci růst nejen se vzděláním, ale i s věkem. Celoživotní učení se jazyka se však netýká jen slovní zásoby. Možná vám až nedávno někdo vysvětlil gramatické pravidlo takovým způsobem, že jste ho konečně pochopili, nebo jste se naučili nový význam nějakého slova. Je tedy jasné, že i když jsme rodilý mluvčí, jazyk se učíme celý život.
Tak kdy ho už umíme?
Na to, aby jsme zjistili, jestli cizí jazyk umíme, si musíme stanovit cíl – proč se chci daný jazyk naučit? Jaké úkony v něm chci být schopný/á vykonávat? Na základě této individuální definice si pak můžeme říct, kde se na cestě učení nacházíme.
Pro většinu lidí je důležité umět se (plynule) domluvit v běžných situacích, např.:
- při cestování,
- v restauraci,
- na úřadě,
- v práci,
- ve škole.
Dalším častým požadavkem je rozumět materiálům, hlavně:
- podívat se na film bez titulků,
- přečíst knihu v originálním znění,
- využít jazyk k dalšímu vzělávání,
- (moje specialita – hrát deskovou hru, která nebyla lokalizována).
V poslední řadě býva jako požadavek schopnost psát texty, převážně:
- pracovní e-maily,
- školní práce,
- neformální chat s mezinárodními kontakty,
- publikační činnost.
Úspěšnost jednotlivch situací, ve kterých cizí jazyk používáme a chceme používat, je pro nás indikátor našeho postupu. Někdo může umět cizí jazyk v momentu, kdy se domluví s kamarády na pivu a někdo až když nepociťuje jazykovou bariéru při pracovní prezentaci. Cizí jazyk, tak jako matěrinský, se budeme beztak učit celý život, proto nemusíte očekávat dokonalost.
Umět cizí jazyk znamená samostatně vykonávat potřebné úkony v daném jazyku. Rozhodně to NEZNAMENÁ:
- nikdy se nezakoktat,
- nikdy se nezamýšlet nad použítím vhodného slova,
- nikdy neudělat chybu,
- rozumět úplně všem slovům a být chodící slovník,
- znát všechny výjimky a definice všech gramatických pravidel.
Koncept zaměření se na zvládání jednotlivých dovedností zrcadlí praktické využtí jazyka a do velké míry pracuje se sebedůvěrou a sebehodnocením studenta. Proto v reálném životě (raději teď ignorujme dogmata ze školního prostředí) může odpověď na otázku, zda-li někdo umí cizí jazyk, nejlépe posoudit řečník samotný na základě vlastních očekávání, jako i zkušeností a pocitů při využití cizího jazyka v konkétních situacích.
Další články:
- Gamifikace (2)
- Jazyk hrou – student (6)
- Jazyk hrou – učitel (8)
- Teambuilding (1)